Letos můj poslední háčkovaný kousek
Andílek

Serpantinka. 

Jsem moc ráda, že je za mnou to vánoční blbnutí a už konečně mohu v klidu vzít do ruky opět háček. Už jsem měla absťák. Asi jsem závislá. Už jsem to asi i někde říkala. Ale léčit se nechci hi hi hi.

A je tu jedna postavička z ruských stránek podle návodu na Pipi od Elena Makeenkova.
Jmenuje se  Serpantinka

 Tak už i na mě došlo. Nalítla jsem. Dlouho jsme přemýšlela, zda si zde mám vylít srdíčko nebo si to nechat pro sebe. Rozhodla jsem, že se vám svěřím. 

     Dneska jsou fakt lidi, darmo mluvit. Velké zklamání potkalo už i mě. Nemyslela jsem si, že na takové lidi narazím. Stalo se. Sice to není katastrofa, zato velké zklamání. 
     Jedna osoba si u mě objednala panenku waldorfského typu. Víc jak 3/4 roku dopředu jsme se domluvily jak na ceně, tak na tom, jak má vypadat. O tom, že je to finančně náročnější záležitost věděla hned od začátku. Vše probíhalo v pohodě. Já nakoupila materiál a pomaličku se pustila do výroby. Dolaďovaly jsme podrobnosti a vzhled. Zhotovení takové panenky není vůbec jednoduché. Je to poměrně náročná práce. Člověk se u ní opravdu nadře. Možná nemusíte věřit, ale člověk k tomu potřebuje fakt dost sílu. Klouby na rukou dají pořádně zabrat. Nebudu tu ale nikoho zatěžovat pracovním postupem při její výrobě. Nebojte. Abych to zkrátila. Když byla panenka hotová a mělo dojít na konečnou fázi našeho ujednání, začala se dotyčná různě vymlouvat. Takové výmluvy jsem už fakt dlouho neslyšela. Já plně chápu, že lidi mají problémy. A kdo z nás  je nemá? Mám ale raději přímé jednání. Je lépe vše říci na rovinu a neztrapňovat sebe a druhé nečestným jednáním. Řekla bych nedůstojným jak té osoby, tak mne. Některým lidem to tak asi nepřijde. Nebo se snad v tom i vyžívají, ba co hůř, se tím možná i baví. Během pár dnů se dotyčná tzv. zdejchla. Po pár dnech se ještě jednou ozvala, napsala srdce ryvný email, jaké má problémy a že o panenku fakt stojí a peníze opravdu pošle. Co myslíte? No ano. Od té doby je ticho po pěšině. Nepřišly ani peníze, ani se už neozvala. 
Pro mě je to velké, velké zklamání. Od té doby si budu dávat moc velký pozor na lidi a nejen na ty, které znám jen krátce. Myslela jsem, že lidi odhadnu. Ó, jak jsem byla naivní. Jaký je to vlastně dnes svět? Proč se k sobě lidi tak chovají? Neznám odpověď. Musím ale sama sebe pochválit alespoň za to, že jsem se nenechala strhnout a neposlala panenku dopředu.
     Možná někteří z vás nechtěli zrovna toto číst, ale já jsem si alespoň trošku ulevila. Tak mi odpusťte. Mějte krásný adventní čas a nenechte se napálit. 
    Předělám ji asi vlásky podle svého a budu si s ní sama hrát. Hi hi hi 
    Je to tato panenka.

Včelka. 
Zapomněla jsem pro vás nafotit včelku s křídly. Dlouho mi trvalo než jsem vymyslela z čeho je udělám a ještě déle než jsem je vyfotila.  Myslela jsem, že na ně budu malovat žilky, ale nakonec, protože jsem je udělala barevné, jsem od nich upustila. Myslím, že to jde i tak. Co říkáte?

 Medvídek Me To You. 

V malé vesničce mělo jednoho dne dojít k demolici malého rodinného domku. Všechny nepotřebné věci byly vyneseny před domek a naházeny na jednu hromadu. Zřejmě jen nedopatřením se do této hromady dostal i malý hnědý medvídek. Obklopený vším harampádím zůstal zde nikým nepovšimnut mnoho týdnů. Tehdejší zima byla velmi chladná. Stále jen sněžilo, rybníky i říčky zamrzaly a lidé raději zůstávali doma v teple. Malý medvídek byl zaklíněn mezi starými matracemi a byla mu veliká zima. Byla mu dokonce tak velká zima, že se jeho hnědý kožíšek změnil na šedivý a jeho hnědý čumáček zmodral. Byl moc smutný. Na celém světě nebyl nikdo kdo by jej miloval. Až jednoho dne, když se oteplilo ho objevila malá holčička. Vyprostila jej zpod matrací a takřka si ho zamilovala. Byl tak sladký a něžný. Běžela se s ním domů pochlubit babičce. Babička ho musela na několika místech zašít a přidat malou záplatu. Malá holčička mu začla říkat tatty teddy – střapatý medvídek.
Oficiální stránky: http://www.metoyou.co.uk/ 

 Tak nevím, zda se mi podařilo ho správně vystihnout. Ale ať už ano či ne, doufám, že se z něho nová majitelka bude těšit.

Myška

na objednávku. Přáním bylo uháčkovat myšku. Prý tu, co jsem ji nedala najíst hi hi hi. To mě docela rozesmálo. Pravda, je taková hubená.
Bude pro malou holčičku, tak není domalovávaná, nemá ani fousky a očička jsou bezpečnostní.

Kocourek s mašlí