úterý 30. října 2012
sobota 27. října 2012
středa 24. října 2012
Jak jsem se zmínila, koupili jsme na sklonku roku 2011 dům a tudíž mám novou zahradu. Takže vše od začátku:
Datúra celé léto né a né kvést. Z jara totiž zmrzla a přes léto dostala 2x pořádnou dávku krup. Listy byly jak řešeto. A nyní, když jsem ji už musela uklidit, rozhodla se, že bude kvést. Jsem zvědavá, jak dlouho vydrží. Nasazuje jeden květ za druhým. Má ještě spoustu poupat. Tak se jimi potěšte se mnou.
pondělí 22. října 2012
Overlock
Fakt nevím, jestli jsem švadlenka tělem
i duší, ale občas i něco ušiji.
Už je doma......Dnes ráno jsem neodolala a dojela si koupit malinký Overlock. Musím říci, že mě k tomu navedl můj manžel. Viděl v TV reklamu. Možná, že pak ho to mrzelo, protože já se toho hned chytla hi hi hi. No když je jednou takové věci nakloněn, proč toho nevyužít, že? Už dávno jsem po něm toužila.
Skoro se na mě nedostalo, ačkoliv jsem si i přivstala a byla v obchodě 10 minut po jeho otevření. Vzala jsem poslední. Přišlo mi to málem jak za "starých časů". Moc nechybělo a skoro jsem na něj jela stát frontu.
Téměř 2 hodiny mi trvalo prostudování návodu a navlečení všech čtyřech nití. Ale zvládla jsem to a hned taky vyzkoušela. Šije krásně. A jak to úžasně seřezává hned přebytečnou látku...bomba, už žádné přestřižené ently. Jen doufám, že chvíli vydrží a hned se nerozbije. Je to přece jen "Lídl". Většina takových věcí z takového obchoďáku příliš dlouho nevydrží. No uvidíme. Držte mi prstíky.
pondělí 15. října 2012
Copak to asi bude?
Že by taneční parket, hi hi hi??? "Veeeedle jak ta jeeeeedle...":-O
...přihořívá....
..už všichni poznali, že?
Hoří......
Ano, je to zahradní domeček.
Garáž máme nacpanou zahradním nářadím a není v ní hnutí. Ani auto se do ní nevejde. To musí stát před domem. U domu žádná kůlna ani domeček na takové nářadí nebyl. Tak jsme si ho postavili :-))
pondělí 8. října 2012
neděle 7. října 2012
Dlouho jsem nic nešila. Zato teď to stálo za to. Už dávno jsem toužila po panence. Tento víkend jsem se zúčastnila kurzu šití Waldorfských panenek. Nikdy jsem si nemyslela, že to je tak náročné. Myslím fyzicky. Fakt je to docela dřina. Nemyslím šití, ale výplň, kterou se panenka plní, se musí hodně utáhnout, aby panenka byla pevná. Plní se ovčí vlnou, která se stáčí a přitom silně utahuje. Pak se ještě musí napěchovat. Moje bolavé klouby dostaly řádně zabrat. Ale stálo to za to. A konečně ji mám.
Hned jsem si ji také musela obléci. Také jméno jsem musela vybrat. Narodila
se na Justýnku, pojmenovala jsem ji tak.
A jako pořádná frajerka taky potřebovala něco na převlečení. Takže ještě
jedny šatičky. Ty jsem tedy nešila. Aby nedošlo k omylu. Ale důležité jsou, že?