Opět nevypáleno, pouze jedna mistička. Nafotila jsem si alespoň to, co jsem posledně vymodelovala a také to, co jsem naglazovala. Jsem zvědavá, jak tentokrát glazury dopadnou. Snad už příště bude vypáleno a při tom se nic nerozbije. Jeden pár uch chybí. Přišla jsem do dílny a už mi hlásili, že se něco rozbilo. Takže mi zůstal jen jeden.

Tentokrát jsem se pokusila o misku na vlnu. Viděla jsem něco podobného na netu a moc by se mi taková hodila, aby klubíčko při pletení nikam neutíkalo a pěkně se odvíjelo. Jelikož zde není hrnčířský kruh, musela jsem ji zkusit vytlačit do misky z plátu. Docela se mi to povedlo. Teď jen jsem zvědavá, jaká bude struktura zvenku, až ji vyndám. To bude překvapení. Vytlačila jsem ji totiž do pomačkaného  igelitového sáčku. Teď mě napadlo, že jsem měla místo igelitu použít spíš nějakou krajku. No pozdě bycha honit. Docela dobře krajka vypadá. Použila jsem ji na vytlačení vzorku na oválný a hranatý tác. Ten hranatý by měl být na štrůdl. Musela jsem ho udělat trochu kratší, jen co dovolí rozměr pece.

Praskl mi květináč. Sice ne úplně, ale natolik, aby neudržel vodu. Vlastně je to obal na květináč, tudíž to, že propouští, vadí. Bylo mi líto ho vyhodit. Odrátovala jsem ho. Jsem zvědavá, zda jsem dostatečně utahovala, aby přestal pouštět vodu.

Expedit 

je policový úložný systém. Naprosto suprový a úžasně variabilní. Koupila jsem pár kousků v Ikea. Vždy mě překvapí, jak to mají vše dokonale zabalené a popsané k montáži. Vše, co je k ní potřeba, mají přibaleno. Jen tentokrát, když jsem montovala zásuvky, musela jsem si přinést k tomu ještě křížový šroubovák. No ano, montovala jsem úplně sama. Police jsou postaveny a již je doplňuji. Jsem velice spokojená. Fotečky, jak to teď vypadá v mojí nové dílně, budou. Ale dnes ještě ne. Nemám vše hotovo.

Bambule všude, kam se podíváš.....

Hotovo. Bambulkové šály "hraběnky"jsou na světě.  Udělala jsem jich hned pět. Čtyři jsou dárečky a jednu také pro sebe. Sice už jednu mám, ale tu jsem nedělala sama, ale dostala od kamarádky.

Toto je ta, co jsem dostala. Je pletená. Můžete porovnat rozdíl mezi hraběnkou a pletenou na jehlicích. Jsou i z líce vidět nitky, které spojují bambulky.

Bambulková šála hraběnka

Proč hraběnka? Protože se háčkuje na hrábích :) Motám, navlékám, přehazuji a vlastně také háčkuji. Potřebuji několik dárečků. Taková heboučká šálka bude určitě vhodná.

Je velmi rychle hotová. Rozhodně rychlejší než pletená na jehlicích.

A ti, kdo by chtěli zkusit, tady je odkaz, jak na ni.

Já ji dělám malinko jinak než je v návodu. Za prvé na převlékání používám háček (bolely mě prsty) a nit, přes kterou se převléká očko, také kolem kolíčku nejdříve omotám. Ale je to zřejmě jedno, jaký postup se použije. Výsledek je stejný. Až dokončím, ukáži hotové.

Po 14 dnech nebylo nic vypáleného. Tak jsem si alespoň naglazovala ještě poslední misku.

A pustila jsem se do dalšího modelování. Pokusila jsem se o obal na květináč. Použila jsem šamotovou hlínu. Záměr byl, aby vypadal hrubě a kostrbatě.  No to se mi asi povedlo až moc. A na konec jsem udělala ještě kytičku do záhonu - zapichovátko.

Dnes přibyla žirafka Žofinka 

Co mě potěšilo.....

Minulý týden mi volal kamarád. Byl to jeden z té naší party, co se každoročně scházíme už víc jak 30 let,  vždy na přelomu července a srpna, na víkend. Už s tím počítáme a tento víkend si vždy pro tento účel rezervuje a trávíme ho všichni společně u někoho v domečku nebo na chalupě, na koho vyjde řada. Mimo to se scházíme během roku i na jiných společných akcích. Každoroční jarní výlet na kolech, občas na kuželky, v plesové sezóně společně absolvujeme pár plesů atd., ještě bych mohla pokračovat. Ale to není ten důvod, proč tu dnes jsem. Mám nutkání se s vámi podělit o radost, kterou mám a trochu jsem odbočila. 

Jak jsem již řekla na začátku, volal mi kamarád, mimo jiné také proto, že má lístky na ples na leden, tak abychom s tím počítali. I když už v posledním čase ze zdravotních důvodů netancuji , na naše společné plesy se moc těším. Ale to jsem opět odbočila. Jeli už po několikáté s přáteli do lázní do Maďarska. Jsou to sirné lázně, ty já nemusím, takže s nimi nejezdíme. No třeba se nechám někdy přemluvit. A právě pro majitelku penzionu, u které vždy těch pár dnů bydlí, byla ta moje poslední dekorovaná modrá kniha. Chtěli ji dát nějaký dárek a toto se jím zdálo vhodné. A bylo. Proto mi také volal, aby mi sdělil, jak moc se jí líbila.  Hned ji zavěsila na zeď místo jiné dekorace. Prý se náramně hodila, dokonce ladila i do barvy. Jako bych věděla, kam přijde. Tak tam pasovala. Byli překvapeni, jak se dá stará kniha zužitkovat a hlavně jak moc dobře to vypadá. Mám velikou, převelikou radost. Ne vždy se stane, když něco vyrobím takhle na dálku, že se pak zpětně dozvím, zda se to líbilo nebo ne. Tak toto mě skutečně potěšilo a jsem ráda, že se mohu o to s vámi podělit.

A ještě něco. Shodou okolností, potkala jsem včera známou a ta mi připomněla, že jsem kdysi pro ni malovala obrázky na zeď.  Už jsem to ani sama nevěděla. Zapomněla jsem to už. A ona je má stále pověšené. Dokonce mi to říkala s takovou hrdostí, že je stále má a jak se jí moc líbí. Mám po světě spoustu různých drobností, které jsem pro někoho udělala a už si ani nevzpomínám kde všude. Ale opravdu velkou radost mám z toho, když je někdo i po tolika letech stále má a ještě je na to hrdý.  Pro mě je to překvapivé. Já sama přece občas něco změním. Některé obrázky sundám a dám jiné. I svoje vlastní. 

Tak to mě opravdu moc potěšilo.

Brumlík a Brumlička. 

Už se mi skoro všechny hračky rozprchly do světa. Zbyl mi jen malinký medvídek a malá myška Eliška. Nemáme se já a vnouček s čím ňuchňat, tak musím udělat nové. Medvídci jsou moc fajn. Dnes vám představuji Brumlíka a Brumličku.

Doufám, že budu mít čas i na další zvířátka. Snad to nebude zase až za 10 měsíců.

Nákrčník. 

Opět jsem vzala po dlouhé době do ruky háček. Už jsem nemohla vydržet. :-) Něco jsem musela uháčkovat. Ale co honem? Na facebooku jsem viděla nákrčník. Pak i návod na něj  tak jsem ho zkusila. První jsem musela rozpárat, nevyšla mi vlna. Vnoučkovi ale padl tak do oka, že jsem šla najít bleděmodrou vlnu. A jak dopadl, posuďte sami.

Moji noví kočičáci. Talířky s dírkami pro pletení z papíru a ucha. Také na pletení z papíru. Budou k nějakým košům. Ještě nevím k jakým.

Nojo, je to tak, opět chodím na keramiku. Dnes jsem byla již po třetí. Začala jsem těmi talířky a minule jsem tvořila nové kočičáky. Ty svoje jsem si rozbila. Tak jsem hned udělala 2 kluky a 1 holku. Přepal byl hotový, tak jsem se snažila o glazuru. Doufám, že se vyvede. To je vždy sázka do loterie.