Co mě potěšilo.....

Minulý týden mi volal kamarád. Byl to jeden z té naší party, co se každoročně scházíme už víc jak 30 let,  vždy na přelomu července a srpna, na víkend. Už s tím počítáme a tento víkend si vždy pro tento účel rezervuje a trávíme ho všichni společně u někoho v domečku nebo na chalupě, na koho vyjde řada. Mimo to se scházíme během roku i na jiných společných akcích. Každoroční jarní výlet na kolech, občas na kuželky, v plesové sezóně společně absolvujeme pár plesů atd., ještě bych mohla pokračovat. Ale to není ten důvod, proč tu dnes jsem. Mám nutkání se s vámi podělit o radost, kterou mám a trochu jsem odbočila. 

Jak jsem již řekla na začátku, volal mi kamarád, mimo jiné také proto, že má lístky na ples na leden, tak abychom s tím počítali. I když už v posledním čase ze zdravotních důvodů netancuji , na naše společné plesy se moc těším. Ale to jsem opět odbočila. Jeli už po několikáté s přáteli do lázní do Maďarska. Jsou to sirné lázně, ty já nemusím, takže s nimi nejezdíme. No třeba se nechám někdy přemluvit. A právě pro majitelku penzionu, u které vždy těch pár dnů bydlí, byla ta moje poslední dekorovaná modrá kniha. Chtěli ji dát nějaký dárek a toto se jím zdálo vhodné. A bylo. Proto mi také volal, aby mi sdělil, jak moc se jí líbila.  Hned ji zavěsila na zeď místo jiné dekorace. Prý se náramně hodila, dokonce ladila i do barvy. Jako bych věděla, kam přijde. Tak tam pasovala. Byli překvapeni, jak se dá stará kniha zužitkovat a hlavně jak moc dobře to vypadá. Mám velikou, převelikou radost. Ne vždy se stane, když něco vyrobím takhle na dálku, že se pak zpětně dozvím, zda se to líbilo nebo ne. Tak toto mě skutečně potěšilo a jsem ráda, že se mohu o to s vámi podělit.

A ještě něco. Shodou okolností, potkala jsem včera známou a ta mi připomněla, že jsem kdysi pro ni malovala obrázky na zeď.  Už jsem to ani sama nevěděla. Zapomněla jsem to už. A ona je má stále pověšené. Dokonce mi to říkala s takovou hrdostí, že je stále má a jak se jí moc líbí. Mám po světě spoustu různých drobností, které jsem pro někoho udělala a už si ani nevzpomínám kde všude. Ale opravdu velkou radost mám z toho, když je někdo i po tolika letech stále má a ještě je na to hrdý.  Pro mě je to překvapivé. Já sama přece občas něco změním. Některé obrázky sundám a dám jiné. I svoje vlastní. 

Tak to mě opravdu moc potěšilo.