Dnešní matláma patláma....
Obdivuji ty, co se keramikou živí. Člověk je pořád jak čuně a nejen sám, ale i vše kolem. Něco si potřebuješ podat, na něco sáhneš a hned je to upatlané. Alespoň já to tak mám. Ale přesto práce s hlínou je úžasná záležitost. Ještě kdybych byla trochu víc šikovnější.
Dnes tedy další květináč à la domeček, do zahrady malá housenka a opět pár kytiček.

To, co jsem předposledně dělala, bylo vypáleno. Tak jsem dělala glazuru. Bohužel dvě z kytiček byly poničené. Ale to jsem skoro tušila, už když jsem je vyráběla. Byly takové křehké. Jedna z nich se snad dá ještě slepit. Uvidíme po vypálení, zda se to dá napravit.