Malá lištička.

Už dlouho jsem nic nepřidala. Dlouho jsem také téměř nic netvořila. Neměla jsem na nic sílu. Myslela jsem, že už ani nikdy nic dělat nebudu. Můj vnouček ale pořád něco potřebuje, něco si na mě neustále vymýšlí. Vlastně kvůli němu jsem začala opět háčkovat. Zaměstnám mozek a díky tomu alespoň občas osuším i svoje slzy. U háčkování musím stále počítat, abych nenadělala chyby. A to potřebuji.