Ráno na zahradě.

Možná někdo pamatuje na úžasnou hortenzii, kterou jsem měla na chalupě. Stále mě mrzelo, že jsem ji nemohla odtamtud odvézt alespoň kousek. Do nové zahrady jsem tedy koupila nové hortenzie. Bílou, růžovou, modrou, některé i 2x, protože nepřežily zimu, všechny velkolisté. Pořád to nebyla ta pravá. Až minulý rok na podzim jsem objevila v sousední vesnici v zahradnictví jednu a zdálo se, že by to mohla být ona. Koupila jsem ji, zasadila a čekala, co z ní bude.

Je to ona. Hortenzie stromečkovitá Annabelle.

Podívejte, jak mi nádherně narostla a rozkvetla.

Tato velkolistá chudák utrpěla.

Nádherně měla nasazeno na květy, jenže se "nějak dostala" pod sekačku.

Je jí jen půl. 😕

A další velkolistá

Růže jsou úžasné, kvetou stále. Pár květů odkvete a ona nasadí další.

Nějaké lilie jste už viděli. Ty byly nízké. Tato bude vysoká. Jsem zvědavá, jaká bude.

Jestlipak jste si všimli něčeho nového vzadu úplně na konci zahrady?

A nemyslím tím tu hromadu dříví ani kamení.

"přihořívá"

"hoří"

No ano. Pořídila jsem včely.

Jak mě to napadlo nebo jak jsem k takovému rozhodnutí dospěla? No jak taková věc člověka napadne ?!

Už když jsme se přistěhovali do domečku, všimla jsem si, že tu nelítají skoro vůbec žádné včelky. Na celé meruňce se páslo sotva 10 včel. Aby je lupou hledal. Když jsem byla malá, bylo včel všude habakuk. Každý druhý v dědině je choval. I můj děda je měl. Trochu jsem sondovala situaci u nás. Snad tu prý nějaký včelař je, později jsem se dozvěděla, že možná 2 nebo 3. Ale přesně to nikdo neví. Ale i to je dost málo. Minulý rok jsem začala uvažovat, že by to včely do zahrady chtělo. Dokonce kdysi přímo na našem pozemku je prý chovali. To bylo ale dávno. A ani med není k zahození. Máme ho docela velkou spotřebu a občas je docela problém kvalitní med sehnat. Tak proč nemít svůj vlastní? To vůbec není špatný nápad.

Pořídila jsem si knihu. Když jsem ji začala číst, úplně jsem to vzdala. Všechno v ní bylo strašně složité, odborné a komplikované. Takže včely nebudou. Do takových složitostí se pouštět nebudu.

Shodou okolností jsem se potkala se včelařem. Přišel na pokec. Knihu prý ať zahodím. Dal mi nějaké informace i radu. Abych to zkrátila. Myslela jsem, že začnu jedním včelstvem. Prý to nemá význam, chce to minimálně dvě, nejlépe tři. Pořídila jsem tedy tři. Učím se vše za pochodu a baví mě to. Držte mi palce, aby mi neulétly nebo dokonce snad nepadly. Mám moc hodné včelky a říkám jim moje holky :)

Pořád pracují. Věděli jste, že po měsíci se upracují k smrti?

a také něco málo z parapetu

v zahradě na konci června