Od šití a kreslení jsem si odskočila ke korálkům a ušila jsem si soupravičku náušnic a náramku. Návod mám opět od Denisa Kangas z kurzíku čtyř živlů. Vybrala jsem dva živly voda a vzduch. První je VZDUCH. 

 Po čase opět došlo na zentangle.

Opět jedna upcyklace.

Využila jsem vrchní část starých riflí. Ze skříně jsem vytáhla nějakou již dávno uloženou bavlněnou látku na podšívku a je tu kabela. Střih je podobný jako minule. Byla to taková rychlovka. A úplně jsem zapomněla, že jsem vlastně to zavazování nechtěla.

I uvnitř jsou kapsy. Těch není nikdy dost.

 Recyklace nebo upcyklace? 

Říkám, že recykluju. Ale pravda je, že správně se tomu říká upcyklace.

Recyklace je, když se původní věc rozbije zpátky na materiál - rozdrtí, roztaví, rozpustí.... a pak se z toho vyrobí úplně něco nového.

Upcyklace je naopak povýšení původní věci - zůstane jí základní tvar a vy jí dáte nový, krásnější nebo užitečnější život. Takže když rozstříhám rifle a ušiju z nich tašku, je to upcyklace. Staré rifle povýším na něco nového, co se dál nosí a slouží.

Vytáhla jsem dnes šicí stroj. Po dlouhé době chci také něco ušít, nejen pořád opravovat díry na manželových kalhotách. A když šít, tak proč ne ze starého, nové? Přírodu musíme šetřit. Nakonec i vlastní peněženku.

Dlouho mi tu ležely moje oblíbené džíny. Opravdu jsem je měla ráda. Přesto, že jsem je už nosit nemohla, protože jsem si je zničila, nějak jsem se s nimi nemohla rozloučit. Pořád jsem si říkala: "třeba někdy na něco se budou hodit". A teď to přišlo. Ušiji si kabelku. Nebo spíš tašku. Takovou trochu větší, ne zas moc. Tentokrát nejen tak od oka, jak bývá mým zvykem, ale podle střihu, aby to k něčemu vypadalo. Ten už mám, je od Báry Mikuláškové. Tak jdu na to. 

Mají vyšívanou nohavici, tak to použiji. To bude pěkné.

Škoda tak suprových kalhot. Jenže, co naděláš, když si je zničíš. Někdo mi totiž poradil "skvělou" věc. Jak usušit rychle mokré prádlo? Prý, "strč ho do mikrovlnky". No to byla blbost. To fakt už nikdy! Tak to dopadlo! Jak se zip dotýkal té látky..........😪 málem bych vypálila kuchyň.

Takže střihnout podle šablony, to není problém. 

Nastříháno, připraveno včetně podšívky (ta je z polštáře, takže také upcyklace) a také ucha. Na to jsem použila pásek. Pěkně jsem ho odpárala. Dokonce jsem rozpárala i horní šev a celý rozžehlila. No, to ovšem bylo zbytečné, jak jsem zjistila, bohužel, pozdě. Teď ho zase budu muset sešít. 

A jde se šít. 

Pěkně oba díly k sobě.  

Jen tu výšivku jsem možná mohla střihnout jinak. Možná měla být uprostřed a vodorovně. No, už je pozdě. 

Na podšívku ještě kapsa, ta musí být.

Kapes není nikdy dost. Takže ještě jednu menší na podšívku z druhé strany a také ještě jednu na zadní stranu vrchního dílu.

Připraveno na kompletaci včetně šňůrky a ucha.

Tramtadááááá.......hotovo

 

Až budu šít příště, třeba ještě nějaké příště bude, pak  bych zkusila zip. Ty šňůrky nejsou nic moc. Nebo alespoň měly být z rifloviny a ne z podšívky. Neměla jsem se tak striktně držet předlohy.