Letos mě z toho zavařování asi něco trefí....fakt nevím, kdy se dostanu ke korálkům.

Druhá várka UNCLE BENS a určitě není poslední. Cukety rostou a rostou. Už je nikdo nechce. 

Ale tahle omáčka je prostě skvělá. Už minulý rok jsem ji dělala. Prvně jsem ji ochutnala u sousedky. Zachutnala nám, tak jsem ji požádala o recept. Je tak dobrá, že děti jsou schopny sníst několik skleniček najednou.

 Kanadské borůvky.

První várku si otrhaly děti. Tak teď přišel čas na druhou. Něco jsem zamrazila a prvně jsem zkusila marmeládu. Nikdy jsem ji nedělala. Vždy se totiž stačily sníst nebo jinak použít v kuchyni. Toto je moje borůvková premiéra. 

No a to bych nebyla já, viněta přece nesmí chybět. Jak jinak bych poznala, co ve skleničce je, že?

Také na víčko.

Dozrál rybíz. 

Včas jsem ho přikryla, aby ho kosáci nesezobali, je ho tedy dost. Tak máme opět letos marmeládu. Já ji mám ze všech marmelád nejraději. Proto ji vařím každý rok.

 Meruňky.

Letos se po několika letech urodilo. I když se mi zdá, že nejsou tak sladké, jako jindy, dobré jsou.

Na marmeládu jsou super. I kompot jsem zavařila a nadělala do mrazáku hromadu dřeně. Tu miluje vnuk a manžel, tak aby měli na zimu zásobu. 

Toto je již druhá várka, tak jí bude dost pro celou rodinu.

A jak je mým zvykem, samozřejmě si hned vyrobím viněty.

Také taštičky byly a byly dobré.

I buchty jsem zkusila, jsou skoro lepší než sliváky

 Je čas rebarbory (reveň kadeřavá). 

Máte ji rádi? Já ji miluji. 

Její některé části jsou jedovaté, ale zároveň obsahuje spoustu vitamínů a je prospěšná našemu tělu. V gastronomii se považuje za ingredienci lásky, arabové, tibeťané a tradiční čínská medicína ji považuje za velmi léčivou a zdroj vitality pro tělo. Co ještě tato zelenina skrývá za tajemnství? Starší generace si ji pamatuje jako plevel rostoucí všude. Dnes je rebarbora mnohem vzácnější, mnoho lidí ji nezná a do svého jídelníčku nezařazuje, což je velká škoda, neboť nabízí širokou škálu využití ve slané i sladké kuchyni.

Bohužel má příliš krátké období, kdy se může sklízet. Říká se, že tak do června než začne kvést, pak už není vhodné ji konzumovat pro příliš velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobovat zdravotní problémy s ledvinami. Letos ale začala kvést už na konci dubna, což je obvykle období začátku její sklizně. Tak nevím. Ta příroda se asi zbláznila. Já říkám, že Země se zlobí. Všechno je nějak jinak.

Ale abych neodbočovala. Tedy v tomto období se snažím využít její čas a zpracovávám ji. Nejraději máme reveňový koláč. Dnes už podruhé a zcela jistě ne naposledy. Pěkně hustě poklást a také hustě zasypat drobenkou.

A šup s ní do trouby.

Kdo ji máte na zahradě, určitě využijte její velké množství vitamínů, minerálů, vlákniny. 

Existuje snad i odrůda, která se dá sklízet do podzimu, ale já nevím, kterou mám. 

Zdravím všechny, kdo ke mně nakukují. Dnes je krásný den a já místo abych vyrazila ven, měla jsem jet ke známým na Vysočinu, tak se doma potím a piju čaj. Prý to zase řádí a já jsem samozřejmě nemohla být pozadu. Abych alespoň využila toho, že musím být doma, tak se hodí, abych opět posunula tyto stránky.
Spáchala jsem meduňkovo-mátový sirup a zavařila pár houbiček. Houby teď rostou. Už abych byla zdravá a mohla na ně vyrazit.
Jak jsem zavářela houby, to asi nemusím nikomu radit, každý má jistě svůj osvědčený recept na lák, ale co je super věc, kterou jsem minulý rok objevila a také hned využila, je zavařování v mikrovlnce. Naprosto super věc. Já už nikdy jinak zavařovat nebudu. Odpadá tahání a ohřívání těžkých hrnců s hromadou vody. Je to rychlé a úsporné. Jak na to, jsem objevila v Topnávodech. Sirup jsem dělala následovně: Nejdřív jsem si natrhala plný hrnec bylinek. Můžete dle své chuti. Já zrovna likvidovala záhon s meduňkou, která byla už přerostlá a k tomu přidala mátu. Možná jsem měla přidat trochu mateřídoušky eventuálně levandule, ale teď už je pozdě. Třeba příště. Převařila jsem vodu a vychladlou jsem zalila bylinky, aby byly celé ponořené, dost jsem je napěchovala, aby jich bylo co nejvíc a výluh byl co nejsilnější. V lednici jsem nechala louhovat 48 hodin. Někde jsem četla, že stačí 24, ale já to dřív nestihla a myslím, že se alespoň dobře vše vylouhovalo. Pak jsem vše scedila a hrnec s výluhem jsem postavila na sporák a začala zahřívat. Na litr výluhu jsem dala asi 1 kg cukru a vařila a vařila. Jestli jste někdy vařili např. na jaře pampeliškový sirup nebo jiný podobný, je to stejné. Vaříte tak dlouho, až sirup ztmavne a začne trošku houstnout. Nejdřív se to zdá jako nekonečný úkol, ale při troše trpělivosti se dočkáte. To je ten správný okamžik, kdy přidáte lžíci citronové šťávy nebo kyseliny citronové, ještě chvilku povaříte a naplníte horké do sklenic. Zavíčkujete a otočíte na 5 minut vzhůru nohama. Já jsem plnila sirup do lahví, tak jsem je jen položila na bok.
No a na závěr jsem vše opatřila svými oblíbenými vlastnoručně vyrobenými štítky, abych měla ve špajsce přehled.

Znáte medvědí česnek ? Úžasná jarní detoxikační bylina. Je nejen zdravá, ale i výborně chutná.

Připravila jsem z něj dnes jarní polévku .(Všimněte si, že u receptu je i moje foto :-). Poslala jsem ho tam a oni ho zařadili.) Jo a místo smetany jsem dala zakysanku.

Vynikající pesto , prý vydrží i 2 roky, tak jsem zvědavá. Jinak je ale příliš slané. Dala jsem trojnásobnou dávku česneku na jednu dávku soli a i tak je slané až až. Kdybych se držela receptu, zřejmě by se nedalo vůbec pozřít. Ani oleje jsem nedala tolik. Myslím, že by to byl jen samý olej. V podstatě jsem dala 1 hrnek na trojnásobnou dávku a je to OK.

Také jsem ještě něco zamrazila na dobu, až nebude.

Letos jsem opět sklízela úrodu ze své zahrádky, různě zavařovala, sterilovala a sušila. Bohužel sklízelo i ptactvo. Takže jsem např.vůbec letos neochutnala rakytník ani hrozno. Po zkušenostech z předešlých let přikrývám borůvky a také samozřejmě rybíz. Dávám různé plašiče k jahodám apod. To vše jsou ti gauneři, jak jim říká můj manžel, schopni sklidit za zelena. Takže příští rok budu muset přikrývat i to ostatní. Naše zahrada bude už téměř celá zasíťovaná. První rok, když jsem zakryla zbytek rybízů a borůvek, co ještě nestačili ukrást, se manžel durdil, že to vypadá hloupě. Letos už vůbec neprotestoval, když viděl, že bychom si neužili téměř žádné úrody.
Udělala jsem i nějakou fotečku toho, co jsem zavařila....naposledy švestková povidla, takže se opakuji.

Asi jste si i možná někteří povšimli, že jsem minulý rok pořídila včely. Hned 3. Letos jsem rozšířila na 5 včelstev. I nějaký ten medík jsem vytočila. Takže rodina je na celou zimu zabezpečená. Med bude pro všechny. Trochu jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych mohla i nějaké to kilčo nabídnout a tak jsem samozřejmě vymyslela i vinětu. Vypadá to nějak takto. Malá skládačka, kde uvnitř je popis medu a jeho složení a po složení nahoře je moje vizitka s označením typu medu. Celé se to pověsí na sklenici. Myslím, že to je zajímavější než polepovat sklenici.

     

Úrodička rajčátek letos je dobrá. I když opět dorazila plíseň, přece jen jsme si stačili na nich pochutnat. Něco jsem zamrazila a letos poprvé i suším.

Jsou moc dobré.

Prý jsou dobré naložit do oleje. Tak i to jsem vyzkoušela. Jsou fakt vynikající.

Během sušení jsem ještě uvařila šunku. Je také moc dobrá.

Když se daří, tak se daří. 

A opět o jídle......
tentokrát jsem nevařila, ale ochutnávala skvělé dobroty. Byla jsem v Pardubicích na APETITFESTIVALU.
Mimo jiných tam vařila Markéta Hrubešová a pan Pohlreich. Běžte ochutnat skvělá jídla, piva i jiné. Zítra je ještě možnost.
Možná byste nevěřili, ale dají se tam koupit i různé rarity jako např. cvrčci a šváby. Já tedy neochutnala, ale někteří z mé rodiny ano.

.....a jedna fotečka na závěr :)

moje maličkost s panem Pohlreichem

Limonáda z květů černého bezu

už by měla pomalu začít kvasit. Pořád nic. Snad už konečně začne. Udělalo se teplo, tak by mohla začít. Připravila jsem dva druhy. Jednu šumivou s cukrem a druhou...... taky s cukrem tzv. Bezovku  hi hi hi, do ní jsem přidala pár lístků máty. Jen u téhle se nevařila voda. Nebo vlastně jak jsem to dělala? Citron jsem dávala pouze v tekutém stavu, kolečka jsem vynechala neb jsem nesehnala bez chemického ošetření.

Tak jsem zvědavá, zda-li se pak vůbec dá pít. A dala já jsem tam vůbec ten cukr? Ale ta druhá se asi nemá nechávat kvasit. :-) No prostě hokus, pokus. Nic, mrknu, co se tam děje.

Sirup z květů černého bezu. 

Už kdysi jsem vytvářela různé sirupy, např. ze smrkových mladých špiček. To ještě když byly děti malé a často marodily. Nikdy ale ne z květu černého bezu. Tak letos jsem zkusila ten. Už jsem ho ochutnala. Je moc dobrý.

A aby to nebylo jen dobré, ale i hezké na pohled, vyrobila jsem si etiketu. Ehm...trochu vtipu neuškodí.

A přidala ještě "čepičku" na lahvičku.

Určitě se hodí i jako dárek.

Pokud byste snad sami chtěli zkusit, zde je recept ,kterého jsem se držela.

Také už jsem se "nakazila". Nedalo mi to a zkusila jsem také recepty Ládi Hrušky. Konkrétně jablkové růžičky . Jsou naprosto vynikající.

Byly tak dobré, že jsem je skoro snědla. Jelikož jsem čekala návštěvu, hned jsem se pustila do dalších. Tentokrát jsem si nafotila i jak se pěkně v troubě "rozvíjely", jako pravé růže.

Vyrábím domácí jogurt.

Je krásně hustý. Mně moc chutná. Vyzkoušejte, je to velmi jednoduché, dobré a hlavně bez všelijakých zahušťovadel a přísad, které v kupovaném jogurtu bývají.

Kupuji si čerstvé mléko přímo od kraviček, ale vy můžete použít normální z obchodu.
1 l mléka zahřeji na teplotu 40 stupňů . Můžete i pasterizovat, pokud máte mléko čerstvé, ale nemusíte. Zkoušela jsem obě varianty, dokonce jsem mléko i převářela, ale výsledek byl stejný.
Dále potřebujete 200g jogurtu s živými kulturami. Nejlepší je asi Holandia - selský.
Do zahřátého mléka zakvedlejte kelímek jogurtu a nalijte do uzavíratelných nádob. Můžete před tím na dno dát lžičku džemu. Já si ho dávám, až když jogurt jím. A vložte do jogurtovače. Nemáte jogurtovač? Já také ne. Stačí vložit do peřin. Já položím skleničky na radiátor, přikryji ručníkem a nechám do rána. Postačí i 4-5 hodin. Někdo ho dává do trouby, mírně ji rozehřeje a nechá tam zrát. Pozor! Živé kultury zabijete již při 50-ti stupních. Po té jogurt vychlaďte v lednici a nechte ho tam do jeho spotřeby. Je potřeba říci, že čím delší je proces zrání, tím je jogurt kyselejší. To samé platí i o době, jak dlouho si jogurt uchováte. Čím starší, tím kyselejší. V lednici prý vydrží i 14 dnů. Já mám ale pocit, že hranice je tak týden. Nesnězte vše, jednu skleničku si nechte na příště. Nemusíte kupovat znovu základ.
Přeji dobrou chuť.

Pokud chcete, můžete kouknout na video.   

Dneska jsem přemýšlela, co udělat dobrého. Vzpomněla jsem si, jak nám v létě straně chutnaly trdelníky. 
Narazili jsme na ně na dnech o vaření na Apetitfestivalu v Pardubicích. Musím se přiznat, že jsem je jedla prvně v životě. Měla jsem ale obavy, protože tam jsem je viděla péci přímo nad ohněm. No já otevřený oheň nemám, musí stačit běžná trouba.
Recept na ně samozřejmě nemám a v žádné kuchařce jsem na něj nenarazila. Kde ho hledat? Samozřejmě tam, kde v poslední době hledám kde co. Opět blahořečím internetu. Samozřejmě, že jsem našla a hned několik receptů. Obavy byly pryč. V žádném receptu se o pečení nad ohněm nikde nemluvilo. A samotný recept? Ó, jak jednoduché. Běžné kynuté těsto, jen bych řekla, že se o maličko víc přisladilo. Já použila tento.

Doporučuji. Vyzkoušejte, jsou výborné.