Rok 2025 je za námi.

Moc sem nechodím. Někdy častěji, jindy až za hodně dlouhý čas. Jsou to spíš takové nárazovky. Prostě zapomínám tento blog aktualizovat a ukázat, co jsem zrovna vytvořila. Dnes tu ale jsem včas a moc ráda bych popřála všem mým sledujícím i všem ostatním, aby rok 2026 i ty následující byly nejen šťastné a veselé, ale hlavně plné pohody, lásky, porozumění, klidu a míru, plné inspirace a spousty tvořivých nápadů. Buďte k sobě vždy laskaví, ohleduplní, radujte se z maličkostí, hlavně buďte zdraví. 

Malé ohlédnutí za uplynulým rokem:

Vánoční výstava 

proběhla, účast byla hojná. 

Přispěla jsem kabelkami, šperky a pár háčkovanými hračkami.

 Je čas rebarbory (reveň kadeřavá). 

Máte ji rádi? Já ji miluji. 

Její některé části jsou jedovaté, ale zároveň obsahuje spoustu vitamínů a je prospěšná našemu tělu. V gastronomii se považuje za ingredienci lásky, arabové, tibeťané a tradiční čínská medicína ji považuje za velmi léčivou a zdroj vitality pro tělo. Co ještě tato zelenina skrývá za tajemnství? Starší generace si ji pamatuje jako plevel rostoucí všude. Dnes je rebarbora mnohem vzácnější, mnoho lidí ji nezná a do svého jídelníčku nezařazuje, což je velká škoda, neboť nabízí širokou škálu využití ve slané i sladké kuchyni.

Bohužel má příliš krátké období, kdy se může sklízet. Říká se, že tak do června než začne kvést, pak už není vhodné ji konzumovat pro příliš velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobovat zdravotní problémy s ledvinami. Letos ale začala kvést už na konci dubna, což je obvykle období začátku její sklizně. Tak nevím. Ta příroda se asi zbláznila. Já říkám, že Země se zlobí. Všechno je nějak jinak.

Ale abych neodbočovala. Tedy v tomto období se snažím využít její čas a zpracovávám ji. Nejraději máme reveňový koláč. Dnes už podruhé a zcela jistě ne naposledy. Pěkně hustě poklást a také hustě zasypat drobenkou.

A šup s ní do trouby.

Kdo ji máte na zahradě, určitě využijte její velké množství vitamínů, minerálů, vlákniny. 

Existuje snad i odrůda, která se dá sklízet do podzimu, ale já nevím, kterou mám. 

Krásné ráno Vám všem!
Dnes jsem si přečetla tento vtípek. Přišel mi velmi vtipný a tak si nemůžu odpustit se s vámi o něj podělit:
"Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla, že se vrátím o půlnoci. Ale večírek byl fantastický a bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas. Když jsem se vrátila domů, byly 3 hodiny ráno. Vcházím do bytu jako myška, otvírám dveře a v tom slyším tu zatracenou kukačku v hodinách, jak kuká 3x. Když jsem si uvědomila, že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem ještě 9x. Rychle jsem si lehla a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní. Ráno během snídaně se mě manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku. A tak říkám, že o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl nějaké podezření. Po chvíli se na mě podíval a povídá: "Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny.." Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: "Ano a proč, miláčku?" A on na to: "Víš, dneska v noci kukačka zakukala 3x. Potom nevím jak to udělala - vykřikla ó Bože! Znovu zakukala 4x, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě 3x a upadla se smíchem na podlahu. Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom mě poslala do prd... a svalila se vedle mě. Pak zakukala naposledy a začala chrápat!"
No není prostě skvělý ? :-) Tak pozor na kukačku, až půjdete domů z nějakého večírku. :D :D

 

Je to už 14 dní, strávila jsem krásný tvořivý víkend ve společnosti skvělých lidí. Říkáme jim dobíjecí víkendy. Skutečně. Jednou za půl roku se scházíme parta několika žen různé věkové kategorie, různých profesí a z různých koutů celé republiky. Společné máme to, že všechny pleteme košíky z papíru. Na těchto setkáních vždy něco tvoříme a není to jen pletení. Vždy se jedna od druhé něco přiučíme. Tentokrát jsem si přivezla náramky shamballa, to bylo pro mě něco zcela nového, zvoneček z falešného patchworku a mimo jiné také ušitého andělíčka. Náramek mám už jen jeden. Ten nejhezčí jsem darovala. Ani jsem ho nestihla vyfotit.
Berušky, tak si říkáme hi hi hi, moc děkuji za super víkend.

To je probuzení. Na Pepíka a tolik sněhu?….nepamatuji. Ale je to krásné, i když lépe by bylo, kdyby to takto bylo 24.12.

A toto má být 18. březen??? Já už chci jaro!!!!!!!

Minulý týden mi manžel donesl kočičky a nyní opět sněží. Kdy už bude jaro? Jaro, kdepak jsi???? Já už nechci sníh.......

Lord of the Dance…

Úžasná taneční show, fantastický příběh Dobra a Zla v překrásné pohádkové scéně, precizní taneční výkony, které proslavily irský tanec po celém světě.......nemohu říci nic jiného než že doporučuji. Dnes jsem na nich byla v ČEZ Aréně v Pardubicích. Byl to neskutečný zážitek. Přijela jsem domů plná dojmů.

A je tady zima......

Paní zima se přihlásila. Nikdy bych si nemyslela, že v říjnu a za takovou chvilku napadne tolik sněhu a stále není konec. Stále padá a ještě ke všemu věje. Nepamatuji se, aby v říjnu byla vánice.

Vše za pět minut dvanáct....včera jsem uklidila kytičky, ostříhala poslední bylinky. Jen ještě muškáty zůstaly venku, ale ty něco vydrží. Také zrovna včera jsme uklidili bedýnky s jablíčky. Už mi zůstala na zahradě jen nějaká keramika. Té to ale nevadí. Přes zimu ji ale také uklidím.

Znáte Big Shot?

Šikovná mašinka. Už minulý rok jsem se s ní seznámila. Na vlastní oči jsem viděla, jaká se s ní dají dělat hotová kouzla. Říkala jsem si, že by se mi hodila. Pak jsem na to nějak pozapomněla nebo spíš byly jiné důležitější věci. Nyní jsem si na ni vzpomněla. Ptala se kamarádky, hledala na netu. Opět mě to uchvátilo. Tak tuhle mašinku musím mít. Už ji objednávám......jupíííí.

Naše Ketynka nebo-li Bambule si vypůjčila výplň do polštářků a hraček, duté vlákno. Prý je tak měkoučké, že mi ho rozhodně hned tak nevrátí. Ještě ke všemu ten sáček vydává tak úžasně šustivé zvuky. Asi jí ho budu muset nechat, když si na něm tak lebedí.

Už před časem jsem si koupila skleněné svícny.

Teprve před svátky jsem vyrazila koupit do nich svíčky. Měla jsem přesnou představu. Byla jsem překvapena, že je nikde nemají. Buď byly zdobené nebo konické, prostě vůbec ne podle mých představ. Nakonec jsem se musela spokojit s trochu menšími, ale hlavně, že alespoň desing je podle představ. Mám prostě ráda jednoduché a čisté linie.

Jak jsem tak chodila po obchodech, padla mi do oka zajímavá lucernička. Myslím, že na poličce u svícnů jí to bude slušet :-)

Jenže, aby nezůstalo jen u jednoho, ještě tam měli úžasného andělíčka. No toho jsem tam přece nemohla nechat :-))

Ještě jsem přidala jako dekoraci koš a mísu s poklopem, kterou jsem taky už měla doma. Byla stále zabalená v krabici, tak jsem ji vyndala. Pravda, měla by v ní být buchtička a ne kočička, ha ha ha.

No prostě jsem si udělala radost. Člověk si ji občas musí udělat, že? Jak teď koukám, je toho tam skoro dost. No něco asi uberu. Ale co?