Budeme mít miminko. Hurá.

No, my ne, hi hi hi. Ale naši mladí. Ano, je to tak, budu opět babičkou.

A  mám svolení, že mohu také něco ušmodrchat. Už půl roku sbírám návody a inspirace na samé krásné krajkové svetříky, čepičky, botičky apod. Tak to jsem se netrefila. Žádné krajky, kraječky, parádní vzorečky se konat nebudou. To se prostě dnes nenosí. Vše musí být co nejjednodušší. Ani barvičky nemají být takové, aby se hned poznalo, co to bude.

Přesto, první soupravička je na světě.

Antibouch........
Pokaždé, když otevřu nebo  zavřu jedny dveře do místnosti, druhé bouchnou. Asi si říkáte, proč je tedy nezavřu? Nemůžu. Aby kočička mohla volně procházet, musí být jedny dveře pootevřené.
V létě jsou dokořán, tak to neva, ale jakmile se ochladí, musím je přivřít, jinak by byla příliš velká zima. Chodba se tolik nevytopí.
Strašně mě to bouchání rozčilovalo. Snažila jsem se otvírat velmi pomaličku, ale nebylo to nic platné. Vždycky si musí bouchnout.
Tuhle jsem si všimla při mém věčném šmejdění na netu šikovného nápadu "antibouchu". Dnes mě to bouchání tak rozzlobilo, že jsem ho hned musel umotat. Není sice tak hezký, jako ten, co mě inspiroval, ale zato praktický. Fizule, děkuji za inspiraci.

Bačkorky na přání.

S bambulkou jsou pro holčičku a krokodýlí pro chlapečka.

A ještě nezbytné protiskluzky

Bačkorky jsou hotové.

Potřebovala jsem je vyzkoušet. Modelem byl můj vnouček, zkusil je a hned si je také odvezl domů. :-) Takže pletu další.

 Sotva jsem odložila háček, už mám v ruce jehlice. Ne že bych tak moc toužila po tom si ani na chvilku neodpočinout, ale už mám zase bojový úkol. Udělat vnoučatům od sestřenice bačkorky. Tentokrát jsem se rozhodla pro pletené.

Držím se popisu z Dropsu. Jen musím doladit velikost. Snad se trefím.